|
|
Psychiatrická komorbidita v souvislosti s užíváním návykových látek u klientů doléčovacího centra
Horová, Eva ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Koutská, Kateřina Olga (oponent)
Východiska: Duševní onemocnění je rizikovým faktorem vzniku závislosti např. v důsledku sebemedikace a naopak závislostní chování může ke vzniku duševního onemocnění přispět. Poruchy z užívání návykových látek souběžně s jinou psychickou poruchou, tzv. "duální diagnóza" má u uživatelů návykových látek vysokou prevalenci. U klientů s psychiatrickou komorbiditou je vyšší výskyt rizikového chování nebo sebevražd a vyšší potřeba služeb a péče. Cíl: Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence psychiatrické komorbidity spojené s užívám návykových látek u klientů využívajících služeb doléčovacího centra a popsat faktory, které její výskyt provázejí. Metody: Byla provedena sekundární analýza dat z poskytnuté anonymizované databáze klientů aktivně využívajících služeb doléčovacího centra ke dni 1. 3. 2023. Kromě sociodemografických dat klientů byla analyzována data o užívání návykových látek, povaze závislostní poruchy, přítomnosti poruch v oblasti duševního zdraví a faktorech, které jejich výskyt a klinickou závažnost u klienta mohly ovlivnit. Výsledky: Výzkumný soubor tvořilo 79 klientů ambulantního a pobytového programu doléčovacího centra pro uživatele po léčbě, nyní abstinující od návykových látek (mimo tabák). Psychiatrická komorbidita byla přítomna u 71 % klientů. Nejčastějšími duševními...
|
|
|
Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
MARKOVÁ, Monika
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům. Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči. Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.
|
|
|
Duševní poruchy očima soudobé společnosti
HAJSÁK, Radek
Bakalářská práce se zabývá problematikou postojů a stigmatizace k vybraným duševním poruchám, konkrétně ke schizofrenii a depresi. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve věnuje zastřešujícímu tématu stigmatizace a jejím důsledkům u duševně nemocných. Dále se tato část postupně věnuje jednotlivým duševním poruchám a jejich komplexnímu popisu. U těchto kapitol závěrem dochází k propojení stigmatizace s konkrétní duševní poruchou. Empirická část má kvantitativní charakter, jenž je realizován skrze metodu sémantického diferenciálu. Práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké postoje zaujímá současná společnost k jednotlivým duševním poruchám. Dále se zaměřuje na zjištění rozdílů mezi vnímáním těchto dvou poruch, odlišností v odpovědích respondentů na základě jejich sociodemografických charakteristik, jako je pohlaví, věk, nejvyšší započaté vzdělání a velikost sídla (trvalého bydliště). Závěrem se zaměřuje na odlišnosti v odpovědích na základě osobní zkušenosti s jednotlivými poruchami.
|
|
| |
|
|
Aktivizace uživatelů s duševní poruchou
SPÁLENKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá poskytováním aktivizačních činností pro uživatele s duševní poruchou. Jejich aktivizací a motivací, kterou jim mohou poskytovat sociální a další pracovníci. Hlavním cílem bylo zmapovat poskytování aktivizace lidem s duševní poruchou v organizaci Fokus České Budějovice, z.ú. Dílčím cílem bylo zmapovat motivaci uživatelů s duševní poruchou k zapojení do aktivizačních činností a aktivizace. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické časti pojednává bakalařská práce o duševních poruchách a možnostech sociální práce s osobami s duševními poruchami. Praktická část měla za cíl odpovědět na HVO: Jak probíhá poskytování aktivizačních činností u uživaelů s duševní poruchou? DVO1: Jaká je motivace uživatelů k aktivizaci a jakým způsobem jsou motivováni? DVO2: Jaké mohou být překážky v aktivizaci? DVO3: Jaké přínosy aktivizace zmiňují uživatelé a pracovníci? Z výsledků vyplývá, že aktivizační činnosti a aktivizace v organizaci Fokus je poskytována v rámci konceptu moderní komunitní péče, ale do aktivizace uživatelů by se měla více zapojovat rodina. Motivace uživatelů probíhá prostřednictvím blízkého vztahu mezi pracovníkem a uživatelem, ve kterém panuje bezpodmínečné přijetí. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale také může být nápomocná jiným organizacím, pracujícím s uživateli s duševní poruchou, pro srovnání poskytované služby a možnosti aktivizace a motivace uživatelů.
|
|
|
Gamers fighting depression - Strategie hráčů videoher proti pocitům deprese
Ováry, Šimon ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá pomocí metod grounded theory motivace hráčů a hráček videoher k jejich hraní a strategie těchto hráčů a hráček k překonávání pocitů deprese. V první části práce se pojednává o přístupu sociologie a vybraných studií k problematice videoher a duševních poruch, ke které je v závěru práce vztažen výsledek mého bádání. Ve druhé části této práce se předkládá použitá metodologie. V závěrečné části je vedena diskuze o získaných poznatcích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Etické aspekty opatrovnictví
ŠIMKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce popisuje problematiku veřejného opatrovnictví v současném praktickém a právním kontextu. Zabývá se lidskými právy, otázkou omezení svéprávnosti a podmínkami, které musí být splněny. Uvádím zde, jaké jsou druhy opatrovníků nebo jaké má opatrovník práva a povinnosti. Zamýšlím se nad etickými otázkami v souvislosti s opatrovnictvím, které se týkají lidské důstojnosti a svobody. V závěru práce se snažím prostřednictvím rozhovorů nahlédnout do praxe veřejného opatrovnictví a zjistit, s jakými problémy se veřejní opatrovníci setkávají.
|
host ::
RSS.